ROZHOVORY

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nulla pharetra leo quis turpis

3 + 1 otázka pro starostu Dana Brýdla

Daniel Brýdl

Dane, uplynulé 4 roky přinesly spoustu nečekaného dění, jak se to podařilo na litomyšlské radnici zvládnout?

To musí ohodnotit jiní, sám sebe a svoji práci hodnotit určitě neumím. Mám ale pocit, že litomyšlská radnice nefunguje vůbec špatně, je tam spousta výborných kolegů, kterým jde o město, o kvalitní život v Litomyšli, o podporu i pomoc těm, kteří to potřebují. Navíc s nadsázkou říkám, že jsem byl „normálním“ starostou asi půl roku – nejdřív jsem se rozkoukával, pak přišla pandemie koronaviru, následovala válka na Ukrajině….a mé vize a plány vzaly za své a byl jsem spíše krizový manažer. I tak se ale leccos povedlo a jsem za to moc rád.

Jaké konkrétní projekty byste rád realizoval?

Vím, že potřeba jsou velké investice (nový domov pro seniory, oprava knihovny či městské galerie, kanalizace na Mařákově ulici, oprava nadchodu u Smetanova domu apod.), ale také jsem za ty 4 roky zjistil, že kvalitní život ve městě tvoří i malé drobné investice – umístění nové lavičky, oprava chodníku, výsadba stromu či obnova dětského hřiště. Na ty velké projekty tedy budeme určitě připravovat studie, projekty a žádosti o dotace, ale spousta těch drobných věcí můžeme věcí průběžně neustále realizovat – záhony a stromy, sportovní hřiště, chodník s bezbariérovým nájezdem – a to jsou radosti, které lze realizovat i bez velikých financí. Spoustu toho nosím v hlavě, jezdím po ČR i po světě a dívám se, co kde mají „lepšího“ a jak bychom mohli život v Litomyšli ještě vylepšit i my.

Pokud se ti podaří obhájit starostenský post, kam budete město nadále směřovat? Co vidíte jako důležité do dalších 4 let?

Určitě se budeme potýkat s energetickou krizí, důsledky války na Ukrajině – důležité ale bude nepřestat myslet na další rozvoj města, na přípravu projektů v oblasti bydlení, dopravní infrastruktury včetně cyklodopravy, zeleň a zadržování vody v krajině i ve městě. Hlavní ale bude udržovat přátelské prostředí mezi občany Litomyšle, podporovat je v jejich úsilí, protože pokud je podle mne něco výjimečného na Litomyšli, pak je to velká spousta opravdu aktivních lidí, kteří nečekají na pomoc od někoho jiného, ale sami aktivně přispívají k rozvoji města, ke kvalitnímu životu, k aktivitám v kultuře, sportu či ochraně životního prostředí. Litomyšl byla a je o spolupráci a pevně doufám, že i bude v dalších letech.

Kdybys měl doporučit výlet “na čumendu” do jiného města než Litomyšl, kam nás pošleš? 

Pokud bychom měli zůstat v ČR, tak na mne moc dobře zapůsobil život a veřejná prostranství třeba v Mikulově, ve Znojmě nebo v Kadani. Ze zahraničí miluji skandinávská města a také rakouská – tam se v podstatě člověk nemůže splést.

Petra Benešová

Petro, na co bychom se v dalších letech měli v sociální a zdravotní oblasti zaměřit?

Zvýšit informovanost. Když nastane situace, že se člověk dostane do složité situace a potřebuje pomoc v oblasti sociálních služeb, tak často vlastně neví, na koho se může obrátit o pomoc. Potřebuje se umět zorientovat a oslovit konkrétní sociální službu, která mu pomůže při řešení jeho situace.

V poslední době koordinuješ práci s ukrajinskými uprchlíky v Litomyšli. Jakou roli by v této práci mělo ideálně město? V čem vidíš jeho roli?

Je jedno jestli se jedná o válečného uprchlíka nebo občana, který se dostal do svízelné životní situace. Město má plnit roli koordinátora, má podporovat komunikaci napříč jednotlivými poskytovateli, přispívat k jejich spolupráci, analyzovat dostupnost a potřebnost služeb. Při řešení konkrétní životní události by měla každému být k dispozici konzultace, jak situaci řešit a jakou vybrat potřebnou službu. Ráda bych, aby se zvýšila prostupnost sociálním systémem pro rychlé řešení složitých situací.

V programu Generace je zachování nemocnice. Pokud bude Generace ve volbách úspěšná, jak konkrétně se o to bude snažit?

I to, že se v Litomyšli dobře žije, je dobrým místem pro výchovu dětí a k životu, může přispět k rozhodnutí mladých lékařů žít právě v Litomyšli, vybrat si ji nebo se do Litomyšle po škole vrátit.

Kdybys měla lahvičku se živou vodou, co bys v Litomyšli oživila?

Uvolněnost, radost, laskavost, pokoru.

Otázka pro Míru Hájka

Miroslav Hájek

Míro, sport. Máš v této oblasti pro Litomyšl nějaká konkrétní doporučení nebo nápady do dalších 4 let?

Mým cílem je podporovat veškeré sportovní aktivity, spolky, party a nadšence, kteří mají energii a snaží se děti přivézt ke sportu a zdravému rekreačnímu pohybu a inspirují tím své okolí. Zároveň mít možnost podpořit a protlačit vše spojené z výtvářením vhodných podmínek ke sportování pro ty, pro které je už sport každodením smyslem života.

Otázka pro Věrku Váňovou Krejčovou

Věra Váňová Krejčová

Věrko, máš v oblasti vzdělávání pro Litomyšl nějaká konkrétní doporučení nebo nápady do dalších 4 let?


Mám. Shrnula bych to větou: „Jít s dobou. Nebát se vystoupit ze zajetých kolejí, mířit ve vzdělávání a jeho inovacích výše.“


Inovace vzdělávání dnes mnozí zužují na využívání technologií ve výuce, což je samozřejmě také velmi potřebné. Svět se natolik proměnil, že bez informatického myšlení a digitálních kompetencí se dnešní generace dětí neobejde. Kromě promyšleného začlenění technologií do každodenního vzdělávání dětí vidím ve školách prostor k většímu uplatňování postupů, které povedou děti k samostatnosti, zodpovědnosti za své učení, schopnosti řešit problémy, kritickému myšlení, chápání světa v souvislostech, dovednosti týmově spolupracovat, svoje činnosti si plánovat i reflektovat.

Tyhle cíle ve vzdělávání, typické pro 21.století, vyžadují jinou školu než se kterou má většina rodičů zkušenost. Jejich naplňování obnáší značnou proměnu vzdělávacích metod, způsobů hodnocení, organizačních struktur a podmínek, které ve školách vytváříme. Dovednost spolupracovat nevybudujete ve třídě uspořádané do řad lavic, kde si děti po dobu vyučování koukají na záda a občas „pro zpestření“ si srazí lavice do skupinek. Stejně tak učení se v souvislostech lze jen obtížně realizovat v rozvrhu rozsekaném do 45ti minutových hodin a učebních předmětů. K opravdovému učení v souvislostech je potřeba jinou strukturu – vyučovat v blocích, propojit jednotlivé vzdělávací obory do tematických celků, uchopit obsah vzdělávání projektově. Myslím, že místní mateřské a základní školy mají velmi dobře našlápnuto, pracují na svém rozvoji. Přála bych jim více odvahy pustit se do inovací komplexněji, mířit v nich na skutečnou podstatu vzdělávání. Nebát se rodičů, nevymlouvat, že jsou to oni, kdo chtějí školu „postaru“, ale s rodiči na proměnách spolupracovat, vtahovat je, vysvětlovat. V tomto ohledu si školy rozhodně zaslouží podporu Města Litomyšl – svého zřizovatele. Oporou by jim mohla být i vzájemná spolupráce, sdílení zkušeností napříč, k čemuž jim zřizovatel též může vytvářet vhodné podmínky.

Otázka pro Lucku Vavřínovou

Lucie Vavřínová

Lucko, hudba a kultura. Máš v této oblasti pro Litomyšl nějaká konkrétní doporučení nebo nápady do dalších 4 let?

Myslím si, že jakákoliv kultura, ať už jde o hudbu, výtvarné umění nebo literaturu, má obrovský vliv na celkovou náladu a charakter města. V Litomyšli se děje spousta krásných akcí, některé jsou v začátcích, jiné už se těší oblibě delší čas a nejen litomyšlští, ale i „cizáci“ je vnímají již jako tradici.

Byla bych ráda a považuji za velmi důležité, aby se naše město i nadále posouvalo k pěstování kulturního ducha u všech litomyšláků, a to už u dětí v útlém věku. Ráda bych, aby naše děti měly možnost ještě častěji navštěvovat kulturní akce, koncerty, divadelní představení či výstavy určené primárně dětem a mládeži a aby nabídka programů byla pestrá a kvalitní. Aby návštěvou kulturních akcí, koncertů a divadelních představení mohly propojovat znalosti získané ve škole. Ráda bych, aby děti ze základních a středních škol měly možnost aktivně se zapojit do veřejného dění a mohly si vyzkoušet řešení témat týkajících se kulturního dění v našem městě. Aby kultura nebyla jen pro intelektuály, ale byla součástí každého z nás.

O zelené Litomyšli s Honzou Vavřínem

Jan Vavřín

Honzo, něco se nám v Litomyšli v ekologii podařilo, hodně nás čeká. Prozraď 1 nebo 2 konkrétní věci, které bys rád za Generaci uskutečnil v příštích 4 letech.

Potřebujeme šetřit energií a snižovat dopady klimatických změn. Pokud se podaří pro jednu z městských budov vytvořit projekt, který by z ní udělal následováníhodný příklad snižování energetické náročnosti a efektivního využití srážkové vody, věřím, že by byl inspirací pro veřejnost i soukromý sektor, tedy i tam, kam obecní peníze nedosáhnou.

Ocitli jsme se v energetické nejistotě a drahotě. Počítá Generace s nějakou pomocí lidem v této oblasti?

V tomto ohledu se město musí postarat především o školy, budovy sociálních služeb či úřady. Pomoc občanům při růstu cen energií zajišťuje stát na ministerské úrovni, konkrétně MPSV a MMR. Umím si však představit, že by město v kritické situaci mohlo poskytnout široký informační servis jak a na koho se v nouzi obrátit. Podobně, jak to radnice zvládla v koronavirové krizi.

V programu Generace se uvádí, že se chce inspirovat tam, kde to funguje. Která města jsou pro Generaci v ekologii inspirací?

Inspirace je všude dost. Třeba Choceň má promyšlenější odpadový systém, ale každoročně je ve ztrátě kolem 12 až 15 milionů. Kde by tyto peníze chyběly? Není lepší ve škole vzdělávat děti, že je nesmysl házet do koše slupky od brambor nebo si kupovat nápoje v plechovkách?

Přesto se každá obec, tu naši nevyjímaje, bude muset krůček po krůčku proměnit, aby se v ní dalo žít i v době změny klimatu. Sucho, horko nebo přívalové deště a povodně jsou realitou. Studnicí nápadů je například soutěž Adapterra pořádaná nadací Partnerství. Inspirovat ale může i soused, který si pro rohlíky místo autem dojede do města na kole.


Postupné kroky k energetické soběstačnosti probíhají v obci od roku 1999.

Kdybys měl kouzelný zelený proutek, který plní přání, co by sis přál?

 

Energeticky soběstačná obec jako např. Kněžice je moc fajn. Ale spíš bych si přál zelený proutek, který by štípal tolik, že by nás donutil změnit uvažování o životním prostředí. Svůj bankovní účet si nikdo zruinovat nechce, ale příroda, díky které dýcháme a pijeme čistou vodu, nám Čechům tolik na srdci neleží. Změnu vidím ve vzdělávání. Tím zeleným proutkem bude kluk, co přijde ze školy a zeptá se táty, který přečerpává dešťovou vodu z retenční nádrže do kanálu, co to dělá za blbost. Kdyby se to fakt stalo, vsadím se, že by to soused už nikdy neudělal.