41 let, vedoucí sociální péče Domova pro seniory v CSP Litomyšl
„Moje práce je být mezi lidmi. Naslouchat jim a podat pomocnou ruku, když se ocitnou ve složité sociální situaci.“
Vždycky jsem pracovala s lidmi
Se studenty – jako učitelka angličtiny na střední škole v Poličce.
S dětmi – jako sociální pracovník v Naději.
S lidmi s hendikepem – podílela jsem se na propagaci restaurace Rettigovka.
Se seniory – nakonec jsem našla své místo v Centru sociální pomoci, kde se staráme o seniory, kteří to sami již nezvládnou.
Narodila jsem se v Březinách, malé vesnici na Českomoravské vrchovině. Často a ráda se sem vracím nejen za rodiči a přáteli, ale i kvůli krásným akcím, které místní dovedou i v pár lidech uspořádat.
Od malička jsem se zde učila, že nadšení, ochota a chuť něco dělat dokáží velké věci. S tím jsem se před skoro 17 lety přestěhovala do Litomyšle, kde jsem záhy narazila na Generaci 89, na podobně smýšlející lidi, kteří byli a jsou akční jako ti z Březin.
V Litomyšli žiju ráda, našla jsem zde domov, založila s báječným mužem rodinu, spřátelila se se spoustou lidí, dělám práci, která mě baví a naplňuje. To všechno jsou důvody, díky kterým jsem si jistá, že Litomyšl je skvělé místo pro život.
Kdo jsem já?
Člověk, který se řídí heslem, že všechno jde, když se chce. Vždy se snažím najít způsob, dohodnout se na řešení, hledat nové cesty.
Jsem především manželkou, matkou, kolegyní, ale taky běžkyní a nadšenou oddávající.
Profesí jsem vyzkoušela několik – společné měly to, že jsem vždy pracovala s lidmi. V současné době pracuji jako vedoucí sociální péče v Centru sociální pomoci města Litomyšl.
S kamarádkou Andreou jsme založily běžeckou skupinu RůžOFFky v běhu. Nejen že rády běháme, ale baví nás pořádat běžecké akce pro děti i dospělé.
Je mi velkou ctí, že mohu oddávat snoubence v Litomyšli a být součástí jejich velkého dne.
Co je mým cílem?
Mým osobním cílem je žít tak, abych nemusela hledat výmluvy. Dělat dál svoji práci ráda a nejlépe jak mohu. Mít čas na své nejbližší. Umět se bavit a odpočívat.